Návštěvní kniha
Menu
Aktuality

28. Březen 2017 - M.Urubek

PREMIÉRA   V úterý 11.4. 2017 uvádíme premiéru dramatu z prostředí elitní anglické střední školy TUFF (Drsní)   Režie: Miroslav Urubek   Hrají:   ...

Další aktuality...
Režisér a vedoucí souboru
fotka
V letech 2001-2005 byl asis- tentem režie Martin Metelka

V letech 2009 - 2011 byl asistentem režie Jan Holec
Pravidelné zkoušky
Odkazy
Miroslav Obadal, kastelán na Brumově
11. Červen 2016 8:43
Vážený pane režisére, milí herci, Vaše včerejší večerní představení na brumovském hradě bylo vynikající, pohladilo na duši a hlavně jsme se s chutí zasmáli. Těžko hledat slova proč a jak jste to zahráli. Nejsem divadelní kritik…. Jen jsem cítil z Vašeho vystoupení radost a nabyl jsem dojmu, že Vás to všechny baví a že jste se na nás pěkně vyřádili. Za to Vám ještě jednou dík. Zároveň doufám, že Vaše utržená zranění získaná během představení brzy zmizí jako to moje. Před začátkem jsem nechal prst pod lavicí, mám z něho trochu modrou bambulku, ale že to bolí, jsem pocítil až po Vašem představení. Ale už jen trochu. Díky Vám za všechny návštěvníky za léčbu smíchem a ať se daří Vašemu uměleckému činění i v budoucnu. Miroslav Obadal, kastelán na Brumově …… v uších mi neustále zní Athéňan, stále si ho pohvizduju, ale díky mému hudebnímu nadání to nikdo nepozná. Takže až se Vám donese, že kastelán v Brumově si něco „furt“ popiskuje a sem tam u toho poskočí, jste na vině VY… 
M.Urubek urubekm@centrum.cz
11. Červen 2016 12:00
Vážený pane kasteláne, milý pane Obadale, Mockrát děkujeme za krásná slova uznání. Máte pravdu, užívali jsme si to u Vás. Bylo nám tam s Vámi nádherně. Moc bychom Vám osobně chtěli poděkovat za nevšední ochotu a neobyčejnou vstřícnost. Nic pro Vás nebylo problémem, všechno bylo dopředu splněno, navíc okamžitě a bezodkladně. Kdykoliv jsme něco potřebovali, nechal jste všeho a vyšel nám vstříc. To je pak radost zkoušet i hrát. Naprosto upřímně Vám musím říct, že brumovský hrad je nejen krásný svým prostředím, ale i právě Vaším přístupem k lidem, kteří jsou u Vás hosty. Cítili jsme se jako mezi svými. Léta jsem si přál u Vás hrát, nejvíce pak Markétu Lazarovou a Romea a Julii, hry, které jsme měli před lety v repertoáru. Poprvé se to povedlo až nyní a myslím si, že komedie tomuto místu taky slušela. Podle ohlasů samotných diváků i zážitků herců to byly pro naši hru ty nejkrásnější kulisy. Určitě nikomu z nás nevymizí z paměti obrazy z naší hry nasvětlené zapadajícím sluncem prodírajícím se skrze listy stromů a mezi mraky. Jsme rádi, že jsme u Vás rozdali radost a stejnou měrou nabití Vámi diváky jsme si ji odvezli i s sebou domů. Budeme se těšit na viděnou při dalším představení, ale třeba jen jako běžní návštěvníci u Vás na hradě. Nepochybuji totiž, že po tom včerejším zážitku (včetně toho dramatického spojeného s deštěm) se k Vám studenti budou rádi vracet pro vzpomínku. A určitě si pak spolu zanotujeme i našeho Athéňana :-) Děkujeme.
Alena
15. Duben 2016 7:04
Milý skvělý soubore a skvělý pane režisére, děkujeme vám všem (věřím, že mohu mluvit i za další festivalové diváky) za váš pozdrav a pěkná slova, která nám byla tlumočena při zahájení včerejšího divadelního večera na festivalu divadelních ochotnických souborů v Napajedlích. I nám bylo moc líto, že se s vámi nemůžeme setkat a opět se po roce potěšit vašimi hereckými výkony. O tom, že jste souborem, který má u nás v Napajedlích zvuk, svědčí i to, že lístky na vaše představení byly úplně vyprodány! Jsou však situace, které nemůžeme bohužel ovlivnit a život sám určí běh některých momentů. Srdečně zdravíme vašeho nemocného kolegu a přejeme mu brzké uzdravení. Náhradní soubor vám šňůru úspěšných "čtvrtků" nepokazil, včerejší večer (jak bývá zvykem) byl opět divácky nejúspěšnějším, nicméně se již nyní těšíme na příští rok - na "váš" čtvrtek, jak bývá v Napajedlích zvykem. Věřím, že skalní fandové si vás najdou a Nejkrásnější válku tak nakonec shlédnou. Celému souboru přeji hlavně hodně zdraví a radosti ve vaší tak krásné činnosti. Děkujeme, že jste!
M.Urubek
15. Duben 2016 11:23
Milá paní Aleno, děkujeme za krásná slova, která jsou nám alespoň částečnou útěchou za letošní neúčast u Vás. Ani jsem netušil, že čtvrtek je v Napajedlích „náš“, to je milé. Ale máte pravdu, že u Vás hráváme vždy ve čtvrtek a i náš patron je vždycky stejný – obec Spytihněv. Je pěkné, když se člověk může vracet na místa, která má rád, a řád věcí je stejný jako vždycky. Proto se už teď těšíme, že příští rok k Vám zavítáme a zažijeme tu skvělou atmosféru Vašeho festivalu. Nemocnému Danovi pozdrav a přání vyřídíme a budeme se těšit v plné síle za rok. I já Vám a všem našim věrným divákům v Napajedlích přeju pevné zdraví, pohodu a spokojenost a spoustu radostí, které dělají život krásnějším. M.Urubek
Marek.R marek.ddivadlo@seznam.cz
24. Březen 2016 14:46
Přejí příjemné a po premiéře jistě odpočinkové odpoledne Po roce jsem znovu trávil cestu, plný dojmů a očekávání, které ve mne vzbudila vaše poslední, hluboce emotivní hra, která dokonale, implementovala děj do dnešní uspěchané doby a zanechala v diváku jistá poselství. Bohůžel, tento moment jsem ve včerejší inscenaci nepocítil. Je mi naprosto jasné, že v podání, vašich mladých, nadějných žáků, je tento moment velice těžké vystihnout. I nám,okřídleným hercům, pokud všichni herci nepochopí, autorovu hlubši myšlenku ( Aristofanés vždy hrou poukazoval na aktuální události a okolnosti, které Athéňany trápily) je tohoto momentu nemožné dosáhnout. Podle mého názoru, dívčí obsazení nedokázalo pochopit a bohůžel ani herecky vytvořit paralelu k výborným, fundovaným chlapeckým výkonům. Obzvláště mě zaujala postava Damiana, nenápadný klučík předváděl, právě tu divadelní, sofistikovanou dravost. Musím ovšem říci, že jsem se octitl v příjemném pásmu písní (pozor na srozumitelnot) a vyprávění, které v hledišti dokázalo vyčarovat pohodovou velikonoční atmosféru. Omlouvám se, zda jsem se vás tímto nezaujatým pohledem dotkl, ale nejsem člověk, který by si myslel něco jiného, než co by interpretoval dál - razím pravidlo, že jen negativní kritika, může hru posunout dál a dál. Určitě se objevím, při některé z repríz a budu věřit, že hru posunete o kus dál. A také bych velmi rád prohodil pár vět s představitelem Damiána. Pozdravujte mi režiséra a ve Vsetíně.
Marek.R
24. Březen 2016 14:58
PS: Na druhou stranu, to byly právě krásné slečny, které zaujaly mnoho tváří v publiku.:)
M.Urubek urubekm@centrum.cz
25. Březen 2016 09:25
Dobrý den, pane Marku.R, děkujeme za Váš názor, ale hlavně za zájem o práci našeho souboru. Pokud nejste místní a na naše představení schválně cestujete, už tento samotný fakt je pro nás poklonou. Na úvod chci napsat, že jste se nás svým kritickým pohledem „zvenčí“ určitě nedotkl, naopak, jsme rádi za kritické připomínky, protože nehrajeme jenom pro vsetínské publikum, které je nám tradičně nakloněno, ale snažíme se oslovit i diváky bez nějakých osobních vazeb a naklonit si je také. Pokud se nám to povede, máme velkou radost a úspěch je o to cennější. Jsme proto otevřeni i kritice, samozřejmě pokud je konstruktivní a jejím cílem není ublížit, což není Váš případ, proto děkujeme i za ni. Teď k vašim postřehům. Nemyslím si, že by v případě našeho představení byl problém v nepochopení myšlenky autora, to určitě není, jen se v průběhu vývoje lidstva trochu změnilo vnímání války a pochopitelně jiné jsou i její podoby. Téma jsme si trochu posunuli a zobecnili jej. Chceme hrát spíše o tom, že lidé, kteří se mají rádi, by měli být víc spolu, že není dobré být každý sám, jít si sobecky za svými zájmy, partnera mít vedle sebe jen pro chvíle, kdy mám na jeho společnost čas a chuť. A je pak jedno, jestli druhý trpí mou nepřítomností proto, že chodím do války, utíkám si za svými aktivitami (kamarádi, počítačové hry, sportík, …) nebo jen tak sedím vedle něj s mobilem v ruce a celou dobu na něj nepromluvím ani slovo. A pokud ano, tak jen podrážděně reaguji na jeho snahu se mnou mluvit. V tom má podle mě naše hra obecnou platnost a je stále aktuální. Jiná věc je, jestli se nám daří toto téma – dělat si cokoliv bez ohledu na potřeby partnera- předat divákům. A jak píšete, ve Vašem případě k tomu nedošlo a poselství se od nás k Vám nedostalo. To nás pochopitelně mrzí, jde nám o každého diváka, ale jak sám s pochopením píšete, je to velice těžké. Je, je to v podstatě v divadle to nejtěžší. Problém toho, proč se tak nestalo, vidíte v dívčí části souboru s tím, že holky „nedokázaly pochopit“ a “herecky vytvořit paralelu“ k chlapeckým výkonům. Pokud jde o pochopení, tady problém určitě není ani v nejmenším, budu s vámi ale souhlasit v tom, že děvčatům se toto téma při premiéře nepodařilo plně předat, ale určitě to není jejich vinou. K jejich koncentraci a pohodě na jevišti totiž určitě nepřispěly problémy s technikou, které začátek hry provázely. Ale učíme se s ní všichni pracovat za pochodu (včetně zvukařů), protože jsme s ní mohli začít zkoušet až dva dny před premiérou. V úvahu je ale třeba také brát fakt, že na rozdíl od pánské části souboru všechny holky (až na jednu) s divadlem teprve začínají, že jsou to jejich první divadelní krůčky, a měřeno touto optikou je jejich výkon alespoň pro mě obdivuhodný. Na rozdíl od kluků, kteří jsou už ostřílení hráči, náležitě si to užívají a nečekané situace na jevišti milují, protože se jejich řešením pak baví, jsou holky i daleko odpovědnější, a to je možná taky trochu svazuje. Ale jsou před námi reprízy a ony se rychle učí, všemu. :-) Mezi kluky ze souboru musí být totiž pořád ve střehu, protože jinak si z nich neustále utahují :-) A právě tato výborná atmosféra vzájemného jiskření, skvělé nálady, nezkrotné energie a také upřímného přátelství (v souboru, jak mám potvrzeno, obvykle celoživotního) z jeviště jednoznačně sálala a nepochybně jsme ji předali i divákovi, a to určitě není málo. A jak píšete, dotkla se i Vás, to nás těší. Srozumitelnost slova. Ano, vím o tom a taky mě to trápí, hodně. A nejsem v souboru sám, uvědomuje si nás to víc. Je ovšem už pak na odpovědnosti každého z herců, kolik čistotě své mluvy věnuje, jak moc na sobě chce pracovat, jak poctivě doma dikci cvičí a jak odpovědný je vůči divákovi. Ale to se netýká jen amatérů, i z profesionálních jevišť je možné slyšet leccos, tedy přesněji neslyšet. Nemohu to slíbit za konkrétní jednotlivce, ale chci věřit, a moc bych si to přál, že se posuneme i tady. Damián – Marek – patří určitě ke zkušeným hercům a jeho nenápadnost je jenom zdánlivá, ostatně třetinu první poloviny hry „jen“ leží a pospává u pravého portálu, ale když to pak rozbalí… :-) Navíc role Damiána je taky výborně napsaná – ostatní mu nahrávají a on „smečuje“, slízne smetanu, ale v Marek se s ní spravedlivě dělí s divákem. Setkat se s ním po představení určitě můžete, bude jistě rád. Děkujeme za návštěvu, za názor i za pozdravy a budeme se těšit na Vaši návštěvu na některé z repríz.
Olga
25. Březen 2016 14:46
Naprosto s vámi nesouhlasím pane Marku, byla jsem na většině představení vsetínského souboru a musím říci, že jsem byla hrou nadšená. Studenti to zvládli na jedničku. Věnujte se divadlu tam u vás a nekažte studentům radost z představení. Ráda se s vámi setkám a o hře promluvím. Mám s divadlem a foklórem letité zkušenosti.
Olga
25. Březen 2016 14:52
Váš příspěvek by měl být smazán. Co když to čtou dívky z představení. Jak se asi cítí? Modlím se, aby na váš příspěvek členové souboru nenarazili.
Marek.R
25. Březen 2016 16:01
Zdravím vás paní Olgo, omlouvám se, za svůj objektivní komentář. Nechtěl jsem nikomu způsobit trýzeň. Přiznávám, že jsem nemyslel na to, že hodnotím hru, ve které hrají děti, které kritiku snáší daleko hůř, než my dospělí. Na druhou stranu, jsem si naprosto jist, že by nechtěli, aby se s nimi jednalo jako s dětmi a říkalo se jím jen to, co chtějí slyšet. Jak se jinak posunou herecky dál, když budou slyšet, jak jsou skvělí a bezchybní? Pokud budou slýchávat, jak jsou bezchybní, tak budou celou svou kariéru stagnovat a když s divadlem zahrají v jiném městě, před cizím publikem, kde uslyší něco jiného, než chválu, tak si o takové kritice budou myslet své – přece já jsem ten nejlepší, bezchybný. Ve škole nám vždy pan profesor tloukl do hlavy: Lepší upřímná pravda, než milosrdná lež. Při psaní komentáře, jsem si vzpomněl na svého oblíbeného K. H Hilara, který pronesl: „O problémech má divák přemýšlet, když přijde z divadla domů. Při představení musí být stržen.“ Tento citát přesně vystihuje, to, co jsem předchozím příspěvkem myslel. Taky bych se s vámi rád setkal, klidně u sklenky dobrého, červeného vína, ale bohužel bydlím a hraji v Praze. Vsetínský soubor sleduji od roku 2004, kdy můj synovec nastoupil na místní gymnázium. Jak jsem ale slíbil, ukážu se na jedné z repríz, tak naše setkání můžeme uskutečnit. Pokud jde o to, zda to studenti čtou, upřímně si myslím, že jen malá hrstka z nich. Nejvíce komentářů a hodnocení jsou psany skrz facebook, kterým osobně pohrdám - proto volím tuhle cestu. Nebudu se zlobit, když můj příspěvek, bude na vaše naléhání smazán. Ale doba, kdy jsme za své nazory byli biti je snad pryč, nemyslíte? Pokud bych svým příspěvkem někomu způsobil smutek či nenávist vůči mé osobě, hrozně rád bych svá slova souboru vyjasnil a pogratuloval jí k perfektní hře. A kdy se na reprízu můžeme těšit? 
Petr z Krumluva.
31. Říjen 2015 22:08
Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat, jaké hry se letos z Vašich rukou můžeme těšit? Nikde nemohu najít bližší informace. Děkuji za odpověď.
M. Urubek
1. Listopad 2015 08:37
Dobrý den, Petře, děkujeme za zájem o naši práci. Letos je to ale trochu komplikovanější, zatím jsme se sešli jen asi čtyřikrát. Hlavním důvodem je moje nepřítomnost ve škole, která vyšla vždy na dny našich schůzek (adaptační kurz, 2x exkurze v Praze, vystoupení s karolinským souborem…). Do toho teď podzimní prázdniny, následující týden jedou někteří členové do Španělska... Je to složité, ale snad už teď bude na práci větší klid, abych mohl zjistit, s čím noví členové souboru přicházejí, a rychle se do něčeho pustit. Rozhodně ale chci soubor „zúžit“. Dva tři tipy na novou hru už mám, ale zatím bych o nich nerad mluvil, pokud jsem je neprobral s ostatními. Taky mě čeká ještě jedno důležité rozhodnutí z hlediska sestavy, v jaké bude soubor příští rok pracovat. Pokud byste měl nějaký tip, s čím by se soubor mohl v tomto školním roce potkávat, určitě doporučení uvítám. :-) Výběr hry je totiž to nejtěžší, co nás vždy na začátku čeká. Jakmile se pro něco definitivně rozhodneme, určitě se to na našich stránkách objeví.
Alena
16. Duben 2015 23:26
Všichni v Napajedlích už to ví - váš skvělý soubor je v hodnocení diváků na festivalu první! Milý soubore, moc vám všem děkuji za velice pěkné a citlivé představení, které jste včera sehráli na našem divadelním festivalu. Nejen ve mne zanechalo hluboký vnitřní zážitek. Přeji vám vše dobré do dalších dní a ať se vše daří!
M.Urubek
17. Duben 2015 12:42
Úžasná zpráva :-) Celý den se to houfuje u mého kabinetu, jestli něco nevím. Děkujeme za nádherné zážitky, které jsme si od vás odvezli, a Vám osobně taky spoustu tak skvělých, sluncem a lidmi prozářených dnů, které nám darujete Vy v Napajedlích.
Olda Olin44@seznam.cz
9. Duben 2015 22:06
Už jsem vás prokoukl pane Urubku. Před tím, než si studenti 9. tříd podají přihlášku na vsetínský gympl, tak Vy objedete všechny vsetínské základní školy i školy v okolí Vsetína, uděláte nábor, tito vytipování žáci si dají přihlášku na vsetínský gympl a už jsou ve Vašich rukou... Zkrátka stejně tak, jak lákaji v Americe sportovce do univerzitních týmu....:D nedovedu si jinak představit to, že student 1. Ročníku, který má s divadlem nulové zkušenosti, zahraje to, co jsem viděl v podání vašich studentů. No, řekněte, nemám pravdu? :)))) Mimochodem, to bylo vážně fámózní, troufám si říct, že jedna z doposud nejlepších her.
M.Urubek
10. Duben 2015 22:16
:-D Děkuju za zajímavý nápad, pane Oldo, rozhodně to bude šetrnější způsob náboru než letos, kdy „staří“ členové prvního září svými etudami vylekali prváky natolik, že to vypadalo na doživotní averzi vůči divadlu.:-) Děkuji za uznání, myslím si, že je důležité, s čím už na první schůzku přicházejí, a troufám si tvrdit, že za ta léta docela odhadnu, kam dokážu koho za ten rok posunout. Povětšinou se to i daří. Přál bych vám ovšem v některých případech, kdy to „netrefím“, vidět ten proces. :-) O tom by mohli ostatní spoluherci vyprávět :-D To ale není letošní případ, letos se prváci bez nejmenších problémů postavili po bok těm starším. Píšete, že vnímáte letošní hru jako jednu z doposud nejlepších – děkuji Vám, ale i když už jsem to letos slyšel, nevím, jestli bych souhlasil. Možná proto, že její nastudování bylo velmi těžké a že mě stálo tolik sil, nejen těch divadelních, nemůžu ji ještě pořád pro sebe postavit tak vysoko jako některé předchozí. Ale jsme teprve na počátku jejího uvádění, právě pozitivní ohlasy diváků a také reakce samotných studentů, zda jsou po odehraném představení šťastní, to jsou pro mě ty hlavní „seismografy“ toho, jak se hra povedla a jak vysoko v tom dlouhém seznamu předchozích her vystoupá. Chce to určitě ještě delší odstup, abych dokázal být v hodnocení objektivnější. Příští týden jedeme na festival do Napajedel a tamější publikum nás sleduje od roku 1996, kdy jsme tam hráli poprvé Romea a Julii, tak uvidíme, jak se budeme líbit tentokrát. Ještě jednou děkujeme za uznání a držte nám palce.
Marek.R
1. Duben 2015 23:42
Budu upřímný. Neměl jsem v plánu na Vaší hru jít. Bál jsem se, zda komplikovaný a ne vždy jasný děj dokáží studenti věrně zahrát. Dnes jsem trávil cestu a na skvostné drama dorazil.Jak jsem uviděl scénu, tušil jsem, že mě čeká něco výjimečného. Dvojice herců, která byla tak silně spjata s hrou, se jen tak nevidí. V profesionálních divadlech, bychom je jen zřídka hledali. Tímto kluky zdravím, třeba se někdy potkáme....Jen škoda několika zbytečných "divácky vděčných" fórků. ( což chápu, studentům, kterým je tato hra primárně určena, se jistě zamlouvají) Podsvícení, naprosto geniálně vyřešené. Troufám si říct, že by na režiséra vašeho souboru Evald Schorm byl pyšný. Škoda, že jste nepozvali Bartošku, třeba by se i něco přiučil..Neuvažujete o tom v příští repríze? :) Nemůžu si pomoct, cítil jsem tam nádech ,,Diderotského,, odkazu s filosofickým vyvrcholením na závěr. Toho si hrozně cením. Všem se to nedaří. Protože to vůbec není samozřejmostí! Myslím, že se vám opravdu povedlo věrně převést Kunderův rukopis na divadelní prkna a žádný Kunderův fanoušek se nemůže zlobit, ba naopak, musí jásat blahem, jako jsem jásal já. Na závěr se zeptám, co vedlo k výběru hry? Tím končím, děkuji za divadelní zážitek a při další repríze naviděnou.
M.Urubek
2. Duben 2015 23:38
Dobrý den, pane Marku, předně bych Vám rád poděkoval za Váš divácký ohlas, který je pro nás velmi příjemným počtením. Svoji reakci začnu, když dovolíte, od konce. Vybírat hru pro studentský (jednogenerační) soubor je vždycky velmi těžké a možná to zásadní, co každé práci předchází. Po loňském roce, kdy jsme hráli vcelku nenáročnou pohádku a soubor byl složen ze samých začátečníků, jsem jim chtěl nabídnout k práci něco myšlenkově závažnějšího, protože se v souboru sešli lidé velmi inteligentní a přemýšliví. Uvědomoval jsem si, že hra není na první pohled příliš atraktivní, že si jen těžko budou umět vzhledem ke své malé divadelní zkušenosti představit, jak bude či nebude na jevišti fungovat. Nepopírám, že jsem měl i jisté pochybnosti, jestli ji tak mladí lidé budou schopni uvěřitelně interpretovat, zda nechybí i kus životní zkušenosti, přes kterou se nedostanou dál. Navíc jsem se o hru už v předchozích letech pokusil, a nevyšlo to, musel jsem práci na ní ukončit. Tentokrát jsem měl ovšem herecky daleko disponovanější soubor a i lidsky jsme si daleko bližší, což je zcela jiná výchozí platforma, v té lidské rovině pro mě pochopitelně určující. Hlavní aktéry jsem už měl vytipované a letní prázdniny jsem(aniž by to tušili) při jejich návštěvách u mě na chalupě věnoval mimo jiné jemnému sondování, jaké jsou jejich životní postoje, jaká je jejich zkušenost, jak vnímají svět kolem sebe a jaký význam přisuzují hodnotám, o kterých by měli následně hrát. Podle reakcí Vás diváků se ve výsledku naše dílo povedlo a jsem za to moc rád. A troufám si tvrdit, že oni taky. I když nepopírám, že to byla i velmi náročná cesta a je malý zázrak, že herecky tak náročné party dokázali do té míry unést, že spoustě diváků dokážou připravit velmi silný zážitek. Je to hra, která je položena na herecké práci a na jednoznačném výkladu postav i situací. Každá nedůslednost se pochopitelně vymstí, a hra pak nemůže jako celek fungovat. I tady byly boje a diskuse, ale vždycky plodné a obohacující. Byla tu pochopitelně ještě jedna velmi důležitá věc, a to filozofický obsah celého díla a jeho následný přesah směrem k divákovi i k hercům samotným. Ani netušíte, jakou radost jste mi udělal svými slovy o tom, že se to těmto náctiletým úspěšně daří. Pak to mělo smysl. O smyslu pro ně samotné pochopitelně nemluvím, možná totiž ani oni sami ještě plně nevědí, co vlastně „spáchali“, ale troufám si tvrdit, že díky své intuici a nesporné inteligenci v základních obrysech alespoň tuší a v plné míře docení třeba až později, ale i to je velmi cenné. Děkuji za spoustu Vašich milých postřehů a pochvalná slova, dotknu se pouze oné drobné výtky (ale napsané s velkým pochopením) týkající se „divácky vděčných fórků“. :-) Velice často zvažuji, zda je tam dát/nechat, nebo ne. Mám velké dilema stran hranice, co ještě únosné je, a co už ne. Odpovědí tady jsou mi vždycky herci sami. A když se podívám po školních chodbách a zahlédnu různá gesta, zaslechnu útržky vět nesoucích se ze třídy a odjinud z různých koutů školy o přestávkách a po vyučování, byl bych proti nim i proti Kunderovi a Diderotovi samému. Obraz jejich života bych totiž obral o kus života samého, a to by pan Kundera rozhodně nebyl rád – popírat život v jeho pravdivosti. :-) K jejich životu totiž tyto fórky patří stejně jako Pán k Jakubovi a Jakub k Pánovi, stejně jako na druhou stranu velká vážnost přikládaná vážným věcem s velkou naléhavostí, která je pro mladé lidi tak typická. Ostatně, o důležitosti přátelství, lásky a zrady celý večer s velkým zaujetím hráli, a jak sám píšete, pravdivě. Ještě jednou srdečně děkuji za Vaše slova uznání a jsem moc rád, že nelitujete, že jste za námi vážil cestu a že se můžeme těšit i na další případné setkání na některé z repríz, jak píšete. Bude pro nás potěšením.
Jana
15. Březen 2015 15:30
Dobrý den, konečně se dostávám k tomu, abych vám všem poděkovala za krásné představení. Všichni jste byli moc dobří. Největší odpovědnost byla pochopitelně na Jakubovi a Pánovi a byli oba výborní. Skvěle se doplňovali. Pán byl opravdu pán a Jakub obyčejný ogar s hubou věčně od ucha k uchu, velký sympaťák. I hostinská, markýz, rytíř vynikající. Ale všichni zaslouží obdiv. Nikdo z vás nepůsobil amatérsky, že by měl roli nadřenou, všechno bylo tak přirozené. No ale hlavní dík patří panu režisérovi. Bylo to promyšleené do posledního detailu, opravdu takové milé vyprávění někde mezi přáteli. Pan Urubek každý rok mile překvapí jak výběrem hry, tak i nápady a výbornými kostýmy a scénou. Jeho soubor nikdy nezklame, je zárukou divadla na úrovni. No a dobří herci to je už u tohoto souboru pravidlem. Ještě jednou děkuji všem účinkujícím. Je to už týden a pořád se k této hře vracím. Moc pěkné, ať vás to baví a ať se vám daří dělat radost i dalším divákům.
M.Urubek
17. Březen 2015 20:10
Srdečně děkujeme. Příprava letošní inscenace byla velmi náročná, ale taková slova uznání dávají na všechny obtíže zapomenout a reprízy se pro nás stávají velkou radostí. Ještě jednou děkujeme a pozvěte, prosím, své přátele a známé na reprízu 1. dubna 2015 v 19.00 hodin v Lidovém domě ve Vsetíně. Budeme se na ně těšit.


Napište nám vzkaz
Reagujete na následující příspěvek:
Olda Olin44@seznam.cz
9. Duben 2015 22:06
Už jsem vás prokoukl pane Urubku. Před tím, než si studenti 9. tříd podají přihlášku na vsetínský gympl, tak Vy objedete všechny vsetínské základní školy i školy v okolí Vsetína, uděláte nábor, tito vytipování žáci si dají přihlášku na vsetínský gympl a už jsou ve Vašich rukou... Zkrátka stejně tak, jak lákaji v Americe sportovce do univerzitních týmu....:D nedovedu si jinak představit to, že student 1. Ročníku, který má s divadlem nulové zkušenosti, zahraje to, co jsem viděl v podání vašich studentů. No, řekněte, nemám pravdu? :)))) Mimochodem, to bylo vážně fámózní, troufám si říct, že jedna z doposud nejlepších her.
Jméno: * povinná položka
E-mail:
Web: nepište http://
Text vzkazu: