DIVADELNÍ SOUBOR MASARYKOVA GYMNÁZIA VSETÍN

Pavel Trtílek, Marek Mojžíšek

ÁTREOVCI

Režie, scéna: Miroslav Urubek
Hudba: různí interpreti
Kostýmy: Blanka Růžičková, Petra Klejdusová
Zvuk: Jan Ježík, Tomáš Hering
Světla: Daniel Vyškovský
Text sleduje: Jana Blahotová
Představení řídí: Petra Mocková
Spolupracovali: René Tovaryš, Petra Dřevojánková, Zdeněk Daňa, Simona Ondřejová, Dana Bělašková, Andrea Haničincová, Barbora Píchalová , Tomáš Koňařík, Martin Novotný

O s o b y a o b s a z e n í :

Agamemnon ………………………………………………….…… Lukáš Černoch
Meneláos ………………………………………………………………. Jiří Stacho
Klytaiméstra ……………………………………………………… Petra Bělašková
Elektra ……………………...………..……… Pavla Jedličková/Martina Slavíková
Ifigenie …………………………………………………...…. Kristýna Kuropatová
Orestes ………………………………………………………..... Maxim Kratochvíl
Malý Orestes ………………………………………………….……Michal Najman
Achilles ………………………………………………………...……….. Jan Uhřík
Kalchás ………………………………………………………..…… Václav Osička
Priamos ………………………………………… ………………………Josef Daňa
Helena ………………………………………………………..…. Lenka Škařupová
Hekabé ……………………………………………………..…… Markéta Vašková
Troilus ………………………………………………………………. Jan Táborský
Pentesileia ……………………………...…… Tereza Konečná/Markéta Sošťáková
Amazonky ……………..…………………….Markéta Sošťáková/Tereza Konečná
Martina Slavíková/Pavla Jedličková
Kassandra ……………………...……………………………………Leona Vítková
Aigistos ………………………………….…………………………… Ota Mňaček
Mopsos ………………………………………………………...…………Jan Holec
Strážce majáku ………………………………………………………… Radim Lys
Řecký voják ……………………………….…………………………… Vít Osička
Trójský voják ………………………………………………...……… Václav Švarc
Vojáci ……..…Štěpán Flégl, Jan Holec, Kristián Lambert, Radim Lys, Vít Ludva,
Jiří Polák, Miroslav Šenkeřík, Michal Šabršula, Zdeněk Škrott,
David Uhřík, Petr Válek

Premiéra 17. března 2006 ve Vsetíně
Inscenace vznikla za finanční podpory Nadace Masarykova gymnázia Vsetín a města Vsetín.

Postavy antických mýtů:
Agamemnon –mykénský král a vrchní velitel spojených achajských vojsk v trojské válce, syn krále Átrea a jeho manželky Áeropy. Hrdý a vznešený, mocný a v boji statečný, ale také domýšlivý a sobecký, v těžkých situacích nerozhodný a na svou prestiž malicherně žárlivý. Když se jeho bratr Meneláos oženil s Helenou, vzal si za manželku její sestru Klytaiméstru a měl s ní čtyři děti: syna Oresta a dcery Chrysothemis, Elektru a Ifigenii.
Meneláos – syn mykénského krále Átrea a jeho manželky Áeropy, spartský král. Osud měl skutečně málo záviděníhodný. Jako mladík musel se svým bratrem Agamemnonem uprchnout z rodných Mykén, protože jim strýc Thyestés zavraždil otce a ukládal i o jejich život. Nalezli útočiště u spartského krále Tyndarea, kde Meneláa potkalo něco, co omylem považoval za štěstí - oženil se s nejkrásnější ženou na světě, královou nevlastní dcerou Helenou. Když se ujal trůnu, přišla do Sparty vzácná návštěva – Paris, syn trojského krále Priama. Ten se do Heleny na první pohled zamiloval a jí se také docela líbil. Protože Meneláos musí odjet na pohřeb svého děda, přikáže Heleně, aby hostovi ve všem vyhověla. Ta si ovšem jeho slova vysvětlí poněkud široce. Opustí manžela, dcerku i vlast a odpluje s Paridem do Tróje.
Achilles – oplýval vším, co zdobí a ctí muže, všeho mu osud dopřál, jen jedno mu upřel – šťastný život. Když se narodil, matka jej ponořila do podsvětní řeky Stygy, takže se stal nezranitelným až na patu, za kterou ho držela. Byla to nejspíš pozdější úprava mýtu, Homér o tom nic nepíše.
Priamos – byl statečný, spravedlivý a zbožný, avšak Zeus na něj přesto zanevřel a rozhodl, že jeho rod nemá už vládnout Tróji, ba ani existovat. Při obsazování Tróje Achillův syn Neoptolemos nevyslyší jeho prosby a před očima mu v chrámu zabíjí syny. Když se král stařeckou rukou pokusí vrazit šíp do vrahova srdce, ničemník útok odrazí a rukou namočenou v krvi nejmladšího syna uchopí krále za šediny, přivleče jej před oltář a probodne jej.
Hekabé – byla vznešená a ušlechtilá, jak se na královnu sluší, a se svým manželem měla devatenáct synů. Z jejích dcer měla v mýtech nejvýznamnější místo Kasandra, slavná věštkyně. Osud byl k Hekabé krutější, než si zasloužila: přežila všechny své syny a před očima jí Neoptolemos zabil manžela.
Kassandra – vynikala nejen věšteckým duchem, ale i velkou krásou, pro kterou se do ní zamiloval sám Apollon. Když však odmítla jeho lásku, potrestal ji tím, že způsobil, aby nikdo nevěřil jejím věštbám, což se stalo pro Tróju osudným.
Kalchás – věštec, znal všechny věci minulé, přítomné i budoucí a dokázal vysvětlit i nejnepochopitelnější jevy. Jednu věštbu však přece jen nepochopil správně, a to ho stálo život. Neměl se prý nikdy v životě setkat s věštcem, který by ho překonal. Rozuměl tomu tak, že takového věštce v životě nepotká. Bylo to však varování. Setkal se s Mopsem a ve věšteckých závodech mu podlehl. Žalem se pak utrápil k smrti.
Mopsos – syn slavné thébské věštkyně Mantó a vnuk ještě slavnějšího věštce Teiresia.
Pentesileia – přišla se svým ženským vojskem na pomoc Tróji. Důvodem jejího zásahu do války nebylo nepřátelství, ale jednou na lovu omylem zastřelila svoji sestru a urazila tím bohyni lovu Artemidu. Aby si ji znovu naklonila, začala jako ona také pomáhat Trójanům. Achajci její vojsko podceňovali a postavili proti ní jen druhořadé válečníky. Amazonky jim daly řádnou lekci, a tak proti nim vytáhli největší bojovníci v čele s Achillem. Pentesilea se s ním pustila do boje, její odvaha ji však zahubila. Achillovi se velmi zalíbila a litoval, že mu osud určil, aby se stal strůjcem její smrti.
Troilus – syn trojského krále Priama a jeho manželky Hekabé.
(Čerpáno z knihy Zamarovský,V. Bohové a hrdinové antických bájí. Mladá fronta, Praha 1970, 432 stran)

Poděkování: Základní škole Gabry a Málinky Štítná nad Vláří za poskytnutí prostor k víkendovému soustředění souboru, panu René Tovaryšovi - restaurace U Tří slunečnic - za nezištnou pomoc, panu Miroslavu Fabiánovi-Fashion h., Vsetín, paní Marii Chovanečkové z Valašského národního divadla za cenné rady a nezištnou pomoc, Tomáši Chvatíkovi a Janě Živníčkové za pomoc a ochotu, dále vedení školy a všem kolegyním a kolegům, kteří měli pochopení, za jejich povzbudivá slova a podporu.

Stránky divadelního souboru: http://dsmgv.wz.cz
Kontakt: urubekm@centrum.cz
Stránky školy: http://www.mgvsetin.cz

Hra Átreovci z autorského pera studentů JAMU Pavla Trtílka (*1977) a Marka Mojžíška (*1982) je inspirováno mocenskými intrikami potomků prokletého Atrea - krále Mykén Agamemnóna a krále Sparty Menelaa v Trójské válce a dalším soupeřením o Mykénský trůn mezi Agamemnóovou manželkou Klytaimnéstrou, jejím milencem Aigisthem, dcerou Elektrou (jméno Elektra se proslavilo díky pozdějším tragickým básníkům, avšak Homér ji jmenoval jako Laodiké) a synem Orestem.
Příběh začíná v zátoce u Aulidy, kde v bezvětří uvízla spojená řecká vojska (dle nejstarších záznamů neznámého kyperského básníka se tak stalo pro Agamemnóovo prohřešení se vůči Artemidě) a dle věštby podstrčeného věštce trójského krále, který chtěl vyvolat v řeckém vojsku svár, měla vítr přivolat jen oběť jedné z dcer potomků Átriových. Menelaos pošle pod záminkou sňatku s Achillem a bez vědomí Agamemnóna pro jeho nejstarší dceru Ifigenii, což vyvolá mezi bratry zuřivou hádku, ale Agamemnón již nemůže ustoupit svému vojsku, které si žádá Ifigeniinu smrt, a znepřátelí si tak svou ženu Klytaimnéstru (dle původní verze měla být k utišení hněvu bohyně obětována prvorozená a nejkrásnější dcera Agememnóna Ifigenia, v Homérovi jmenovaná jako Ifianassa, lest v podobě sňatku s Achillem vymyslí Odysseus, ale dívka je v okamžiku usmrcení vyměněna bohyní Artemis za laň a Ifigenia je povětřím přenesena na Taurský poloostrov, kde se stává barbarskou kněžkou).
Klytaimnéstra se manželovi pomstí po návratu z Tróje, nejprve vraždou jeho souložnice Kassandry, poté v lázni i vraždou jeho samého. Vražda je pak navíc motivována i její chutí po moci a faktem, že za doby jeho nepřítomnosti byla spolunocležnicí Aigistha. Jediný mužský potomek Atreova rodu, Orestés, byl jako malý poslán na výchovu do Fókidy, ale jak Klytaimnéstra tak Aigisthus se bojí jeho pomsty za vraždu svého otce a chtějí jej zabít, avšak do Mykén dorazí posel, že byl Orestés usmýkán koňmi. Tímto poslem však není nikdo jiný než Orestés, jež zavraždí Aigistha, ale váhá zabít i svou matku Klytaimnéstru, což nakonec provede jeho sestra Elektra. (Dle Homéra, zachránila Oresta před vraždou Elektra, jeho pomstu pak známe z líčení Aischyla v Choéforoi a v Obětujících ženách a z dramat Sofoklea a Euripida se shodným názvem Élektra.)
Vlastní líčení Trójské války vynechávám s upozorněním, že autoři hry nevycházejí z Homéra, ale ze zápisků soudobých válečných zpravodajů Dikta Krétského (strana trójská) a Darese Fryžského (strana řecká), kde nebyla Trója dobyta za pomoci koňské sochy, ale zradou, kdy byla Řekům otevřena jedna z bran města, na niž byla pro rozlišení namalována hlava koně…